Koncepce a filozofie rozvoje

Klubová filozofie výchovy hráčů

Snažíme se vytvářet prostředí, které propojuje sport, rodinu a školu se vzájemným respektem k jejich rolím, cílům a úkolům. Chceme, aby toto prostředí bylo bezpečné, podnětné a růstové. Dáváme šanci každému, kdo usiluje o stejné hodnoty a cíle. Ke každému hráči a hráčce přistupujeme individuálně, a to jak z pohledu sportovního, tak i osobnostního rozvoje.

Usilujeme o vyvážení významu výsledků v utkáních na jedné straně a naplňování výchovných a herně-vzdělávacích cílů na straně druhé. Počtem družstev i úrovní soutěží patříme mezi středně velké fotbalové kluby v České republice. Jsme klubem, který umožňuje talentovaným hráčům a hráčkám z Benešova i širšího okresu vyrůst až do A týmu dospělých nebo přestoupit do klubů vyšších soutěží, včetně profesionálních. Za důležitou proto považujeme i přátelskou a vzájemně výhodnou spolupráci s okolními kluby.

Všechny věkové kategorie vnímáme jako stejně důležité. Chápeme je jako propojený celek s přirozenými přechody hráčů mezi kategoriemi podle biologické zralosti, výkonnosti a dalších individuálních předpokladů.

Záleží nám na zdravém fotbalu postaveném na principech fair play a zdravého klubismu. Své místo u nás najdou i ti, kteří nedosáhnou profesionální výkonnostní úrovně – ať už jako hráči, trenéři, rozhodčí nebo funkcionáři.

Priority ve vedení hráčů a hráček

Vycházíme z toho, že netrénujeme pouze fotbalisty, ale především spolupracujeme s lidmi, kteří hrají fotbal. Naši spolupráci stavíme na vzájemném respektu, a to i tehdy, kdy se názory mohou lišit.

Podporujeme především:

• dobré vztahy uvnitř jednotlivých družstev i mezi nimi,
• zájem o fotbal a sport obecně bez ohledu na výsledkovou úspěšnost či neúspěšnost,
• chuť se zlepšovat, protože každý má možnost posouvat se dál,
• vnitřní motivaci ke zlepšování – radost z činnosti a z úspěchu, která je pro dlouhodobý rozvoj důležitější než motivace vnější,
• aktivní spoluúčast hráčů a hráček na vlastním výkonnostním růstu včetně jejich podílu na tvorbě tréninkového programu,
• volbu různých soupeřů a soutěží podle aktuální výkonnosti, fyzické vyspělosti a pokroku v herním učení,
• samostatnost ve všech jejích podobách, která vede k sebevedení v dospělosti,
• obousměrně otevřenou komunikaci a včasné řešení potíží či problémů,
• péči o fotbalové prostředí a jeho fair play charakter – soupeř na hřišti není nepřítel, ale partner, který nám umožňuje hrát a zlepšovat se.

Respektujeme jedinečnost každého hráče a hráčky. To však nevylučuje náročnost, protože bez ní nepřicházejí úspěchy ani ve sportu, ani v životě.

Důsledky pro role trenérů a rodičů

U každého družstva je důležité jasně si vymezit odpovědnost, úkoly a pravidla vzájemné komunikace, a to jak v organizačních záležitostech, tak ve výchovných tématech. Respektujeme přijaté závazky a při nejasnostech se ptáme.

Snažíme se o vzájemné pochopení a hledání smysluplných řešení, aby výše popsané priority skutečně fungovaly v praxi – na hřišti i doma. Chceme vytvářet bezpečné prostředí, ve kterém se dítě nemusí bát aktivně zapojit do společné činnosti, udělat chybu nebo vyjádřit svůj názor.

Podporujeme proces učení. Více než samotný výkon nebo výsledek zápasu oceňujeme snahu a sledujeme chování v náročných situacích. Chyba nebo prohra mrzí, ale nejsou tragédií – patří k procesu učení a dávají příležitost k posunu.

Uvědomujeme si, že předkládání hotových řešení hráčům a hráčkám je v rozporu s rozvojem jejich samostatného vnímání, přemýšlení a rozhodování. Trenéři proto vedou hráče tak, aby méně řídili hru a více sledovali, jak na ni hráči sami reagují a jak se jejich rozhodování vyvíjí.

Rodiče prosíme, aby při hře na hráče a hráčky nepokřikovali. Vytrhává je to z koncentrace, narušuje jejich herní učení i samostatnost. Fanděte, ale neraďte.

Pomáhejme společně pěstovat samostatnost hráčů a hráček, posilovat jejich iniciativu, tvořivost a odvahu přebírat odpovědnost za své jednání na hřišti i mimo něj. Přes všechny výchovné potíže, které se nevyhnutelně objevují, nezapomínejme, že jsme na straně dětí a dospívajících a že jsme jim příkladem.

Důležitá je také trpělivost – i při zvládání vlastních emocí a unáhlených nebo nevhodných komentářů vůči hráčům, trenérům a zejména rozhodčím.